Aktuality

22.11.2017

Stejně jako v minulosti i letos jsme pro Vás připravili ...

Vánoční ruleta 23.11. - 23.12.2017
3.11.2017

Od listopadu jsme pro Vás spustili zcela nový web věnovaný ...

Nový web věnovaný ortoptice
25.9.2017

Od 1.10.2017 měření zraku v našich optikách zdarma

Měření zraku ZDARMA
archiv aktualit
Úvod » Screening » Vady zraku

Zrak je pro člověka nejdůležitějším smyslem, neboť jeho pomocí vnímáme až 80 % veškerých informací.

Funce zdravého oka

Smyslovým orgánem zraku je oko (oculus), které je složeno z oční koule a přídatných orgánů. Dobré vidění je výsledkem složité spolupráce vlastního oka a odpovídajících částí mozku. Optický systém tvoří rohovka, komorová voda, čočka a sklivec. Tento systém soustřeďuje paprsky tak, aby jejich ohnisko bylo na sítnici.

Pokud oko nevykazuje žádnou vadu vidění, nazývá se emetropické: paprsky přicházející z nekonečna se po průchodu optickou soustavou protínají na sítnici a vytváří ostrý obraz. Dobře vidící oko má správný poměr mezi délkou a optickou lomivostí.

Krátkozrakost

Krátkozrakost (myopie) je refrakční vada, při níž se paprsky přicházející z nekonečna lomí před sítnicí a na stínici pak vzniká neostrý obraz. Krátkozraké oko vidí špatně na dálku a lépe do blízka. Nejčastěji je krátkozrakost  způsobena prodloužením předozadní osy oka, vzácněji vyšší lomivostí optických prostředí.

Krátkozrakost dělíme na lehkou (do -3 dioptrií), střední (do -6 dioptrií) a vysokou (nad -6 dioptrií). Krátkozrakost korigujeme rozptylkami - tzn. mínusovými skly. Je vhodné pro korekci používat jak brýle, tak i kontaktní čočky.

Dalekozrakost

Dalekozrakost (hypermetropie, hoperopie) je refrakční vada, při níž se paprsky přicházející z nekonečna lomí za sítnici a na sítnici pak vytvářejí neostrý obraz. Nejčastěji je dalekozrakost způsobena zkrácením předozadní délky oka, vzácněji nižší lomivostí rohovky nebo čoky.

Dalekozrakost se dá považovat za vadu vrozenou, neboť při narození jsou prakticky všechny oči dalekozraké, rovnoměrně s růstem celého těla pak narůstá i předozadní osa, takže by se měly stát všechny oči emetropickými.

Podle výše vady si může dalekozrakost oko "samo" vykorigovat - tím, že akomoduje - tzn. zvýší lomivost čočky. Pak vidí člověk relativně dobře na dálku, ovšem za cenu zvýšené a trvající námahy očí. Vidění do blízka je ještě náročnější - část akomodace "vyplýtváme" na dívání se do dálky a vidění do blízka je o to namahavější a únavnější.

Hypermetropie lehká je do +3D, střední do +7D a vysoká nad +7D. Dalekozrakost korigujeme spojkami - tzn. plusovými skly. Pro korekci lze úspěšně použít brýle i kontaktní čočky.

Astigmatismus

Astigmatismus je osově nesymetrická chyba optického systému oka. Oko nemá stejnou lomivost ve všech meridiánech (řezech). Existuje meridián s nejnižší lámavosti (rohovka je v tomto řezu nejméně zakřivená) a meridián, který je na první kolmý, s nejvyšší lámavosti (rohovka je v tomto řezu nejvíce zakřivená). Výsledkem je nejen neostrý, ale i deformovaný obraz na sítnici. Existují různé kombinace astigmatismu s ostatními vadami (s krátkozrakostí, dalekozrakostí, oko může být i v jednom řezu krátkozraké a v kolmém řezu dalekozraké).

Astigmatismus lze korigovat jak brýlovými čočkami s torickou plochou, tak torickou kontaktní čočkou. Chyba optického systému oka je při astigmatismu charakterizována třemi parametry, které obvykle nazýváme sféra, cylindr a osa cylindru.

Tupozrakost

Tupozrakost (amblyopie) je funkční vada, která vzniká například při šilhání nebo při rozdílných dioptriích mezi pravým a levým okem. Mozek totiž dostává v tomto případě dva rozdílné vjemy toho, co vidíme, jeden lepší a jeden horší. Proto pak mozek cíleně potlačí (odstraní) vjem horšího oka a přijímá pouze vjemy z lépe vidícího oka - a dítě se začne dívat jen okem, které vidí lépe. U oka druhého pak dochází ke snížení zrakové ostrosti - tupozrakosti. Po šestém roce života se šance na léčbu tupozrakosti rapidně snižují a po desátém roce je léčba takřka nemožná. Tupozrakost se "léčí" cvičením postiženého oka tak, že se zdravé oko zakryje (nošení okluzoru) - tím je postižené oko více procvičováno (namáháno) a jeho postižení ustupuje. Úspěšnost léčby tedy závisí na rychlém objevení a následné léčbě.

Tupozrakost dítě výrazně handicapuje – nejprve ve škole, protože dítě s tupozrakým okem má omezené zorné pole, může se hůře soustředit nebo mít problémy se čtením a psaním. V dospělosti pak zraková vada může vést k omezení při výběru povolání, protože člověk na tupozraké oko v podstatě nevidí. Závažná situace pak může nastat při úrazu vidícího oka. Při měření ve školkách tedy sami aktivně vyhledáváme děti, u nichž by se mohla tupozrakost vyvinout nebo prohloubit. Protože se dětský zrak vyvíjí, je dobré měření opakovat jednou ročně.

Šilhání

Šilhání (strabismus) je funkční zraková vada, při níž je narušena vzájemná spolupráce obou očí, charakterizovaná uchýlením jednoho, nebo střídavě obou očí od správného směru. Dítě nemůže souběžně zaměřit obě oči na jeden bod. U dítěte můžeme pozorovat i přivíráním jednoho oka a náklonem hlavy na stranu. Závažnost šilhání se určuje dle velikosti úhlu odchýlení oka.

Sbíhavé (konvergentní) šilhání patří mezi nejčastější formy této oční vady. Jedno oko se dívá obvykle přímo a druhé se stáčí směrem dovnitř, k nosu. Tento stav je typický pro dětský věk. Rozbíhavé (divergentní) šilhání se projevuje jako vybočení jednoho z očí směrem ke spánku. Zvláštním případem šilhání je tzv. akomodativní šilhání, které se projevuje při zaostřování zraku na blízko. Typickým věkem výskytu je období po druhém roce života dítěte a je příznakem silné dalekozrakosti.

Mezi hlavní příčiny šilhání patří především dioptrické vady, poruchy pohyblivosti okohybných svalů nebo jejich inervace. Šilhání, obdobně jako jiné funkční oční poruchy, způsobuje nucenou odchylku od fyziologického dozrávání mozkových struktur. Aby se dítě vyhnulo dvojitému vidění, potlačuje zrakový vjem šilhajícího oka. To může vést k tupozrakosti a neschopnosti prostorového vidění. Včasná diagnóza a léčení dává vyšší šanci na uspokojivý výsledek léčení.

Presbyopie

Není klasickou vadou dioptrickou, ale souvisí s věkem podmíněnou fyziologickou ztrátou akomodace - tedy schopností čočky v oku zaostřit do blízka. Prvními příznaky jsou zhoršení vidění do blízka při slabším osvětlení, nutnost oddálit si text od očí, únava očí při delším čtení. Později se můžou objevit tzv. astenopické potíže: únava a bolesti očí a jejich okolí, zamlžování vidění, bolesti hlavy.

Běžně se presbyopie objevuje kolem 40 let věku a je závislá na běžné pracovní činnosti do blízka u konkrétního jedince, stavu akomodace a refrakci oka. Při dalekozrakosti (hypermetropii) se projevuje dříve (část akomodace je spotřebována ke zlepšení vidění na dálku a vyvinout další akomodační úsilí do blízka oko již není schopno). Krátkozrací jedinci (myopové) potřebují presbyopickou korekci později a při krátkozrakosti –3,0 D a více vidí do blízka stále dobře.

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.